Kocianovo Ústí

Menu

Postřehy porotce Milana Bátora

Jste tu poprvé, co říkáte prostředí budovy a celkové atmosféře soutěže?

Atmosféra soutěže na mě působí velice příznivě. Vzhledem k tomu, že mám jako kytarista a kulturní publicista zkušenosti s řadou různých porot, ať už se jedná o interpretační soutěže hudebního charakteru nebo třeba o porotu cen Thalie či Anděl, tak musím říct, že ta atmosféra je zde úplně báječná, řekl bych až rodinná. 

Jak jste se dostal ke členství v porotě houslové soutěže, vzhledem k tomu, že nejste profesionální houslista, ale kytarista?

Vše je zásluhou Pavla Šporcla. Pavel samozřejmě čte veškerá hudební média a zřejmě usoudil, že mít v porotě hudebního publicistu může být přínosem. Mohu přinést posluchačskou zkušenost, která není vázána čistě jenom nástrojově. Nejsem však první publicista v této porotě, už v minulých letech zde působil Pravoslav Kohout, který psal pro časopis Harmonie, stejně jako já. Tudíž je to také svým způsobem tradice. 

Co soudíte o popularitě klasické hudby mezi mladými lidmi z pohledu učitele základní umělecké školy? Jsou stále teenageři, kteří ji poslouchají?

Samozřejmě záleží na tom, na jaký hudební nástroj člověk hraje a z jakého rodinného prostředí pochází. Je to souhra mnoha faktorů. Budu upřímný, obecně si myslím, že klasická hudba v současné době není  na vrcholu popularity, ale to asi nebyla nikdy. A vždycky  záleží také na osobnosti učitele, jak dokáže přitáhnout děti ke klasice. U houslí to bude asi trochu jinak a já to mám jako kytarista trošku jednodušší. Já můžu těm malým dětem nabízet i tu populární hudbu a kombinovat to v rozumné míře s nějakou tou klasikou. 

Práce porotce je časově velmi náročná a mezi jednotlivými koly není moc volného času, stíháte ještě psát o festivalových koncertech do časopisu KlasikaPlus?

Je to náročné. Abych dal konkrétní příklad jen tak pro zajímavost čtenářům, včera jsem vyrazil z krásného koncertu s loňskou srbskou laureátkou v Roškotově divadle a chtěl jsem psát. Byl jsem ale tak unavený, že jsem si nastavil budík na 5:30 ráno, protože jsem věděl, že to musím napsat než začne dnešní kolo. Ale když zazvonil, tak jsem po tom praštil a okamžitě jsem to přetočil na 6:00, a poté ještě na 6:30, kdy jsem věděl, že to musím dnes odevzdat do redakce. Nicméně se povedlo. Je to holt dobrodružné. 

Splnila práce porotce v této soutěži vaše očekávání a přijal byste ji i v dalších ročnících? 

Já hlavně doufám, že splnila očekávání ostatních odborníků z poroty a především dětí a ani jedno neodjede s pocitem nějakého poškození. Když jsem se ale díval na tabulku hodnocení všech porotců, viděl jsem, že se v zásadě nikde nerozcházíme. Takže si myslím, že jsme se v porotě sešli lidé, kteří slyší a cítí dost podobně.