Vážení pedagogové, milí rodiče, milí soutěžící,
dovolte mi shrnutí letošního ročníku soutěže.
Umělecká úroveň byla mimořádně vysoká, a právě proto bylo rozhodování poroty velmi obtížné. Hudba totiž není atletika — nedá se změřit stopkami ani přesně spočítat. Každý porotce vnímá výkon svou zkušeností, citlivostí a vlastním pohledem, a proto bude hodnocení vždy do určité míry subjektivní.
Pro nás v porotě není radostí rozdělovat dětské výkony podle čísel a pořadí. Přesto se snažíme rozhodovat co nejpoctivěji a s maximálním respektem ke každému soutěžícímu.
Zvláštní situace nastala letos ve druhé kategorii, kde jsme udělili dvě první ceny. Úroveň obou mladých houslistek byla natolik mimořádná a vyrovnaná, že jsme cítili potřebu jejich výkony ocenit tímto způsobem a trochu je oddělit od ostatních soutěžících.
Je nám jasné, že ne všichni budou s výsledky souhlasit. K umělecké soutěži to ale patří. Naším cílem bylo především ocenit krásné výkony soutěžících i obrovskou práci jejich pedagogů.
Soutěž navíc není jen o výsledcích. Je také příležitostí slyšet ostatní, inspirovat se, sdílet zkušenosti a společně růst.
A možná to nejdůležitější na závěr: dnešní cena ještě nerozhoduje o budoucnosti. Důležité je pokračovat dál, hledat, pracovat a neztratit radost z hudby. Soutěž je jen jedna zastávka na dlouhé cestě.
Chtěl bych proto poděkovat všem soutěžícím za odvahu vystoupit na pódium, pedagogům za jejich obětavou práci a rodičům za podporu, bez které by nic z toho nebylo možné.
A věřím, že se na naší soutěži budeme setkávat i v dalších letech.
Prof. Leoš Čepický
předseda poroty